TADY BYDLÍME. TADY ŽIJEME. TADY JSME DOMA.
REZIDENTI nevznikli v politické kanceláři. Vznikli mezi lidmi, kteří v Praze 1 žijí a kteří už nechtěli jen přihlížet tomu, jak se jejich domov mění před očima.
V roce 2018 vznikla občanská platforma Sousedé SOBĚ, kterou založil Martin Motl. Lidé se na ní začali spojovat, mluvit o konkrétních problémech, organizovat petice, veřejná setkání a hledat cesty, jak věci skutečně změnit. Postupně jsme pochopili jednoduchou věc:
Nestačí si stěžovat. Nestačí mít pravdu. A nestačí napsat příspěvek na sociální sítě.
Pokud chcete něco změnit, musíte do toho jít.
Jednat. Přesvědčovat. Kontrolovat. Vyjednávat. A někdy také říct NE – dokonce lidem, se kterými sedíte u jednoho koaličního stolu.
V roce 2021 jsme proto převzali vlastní politickou odpovědnost a vznikli REZIDENTI 1. V roce 2022 jsme dostali důvěru voličů a vstoupili do zastupitelstva Prahy 1.
Za čtyři roky jsme si potvrdili, že komunální politika nemusí být především o funkcích. Může být o práci.
NEJSME NÁVŠTĚVNÍCI PRAHY 1
Praha 1 je známá po celém světě. Ale my ji známe jinak. Z ranní cesty do školy. Z hledání parkování. Z nákupu. Z cesty k lékaři. Z jednání na radnici. Z večerního návratu domů. Z ulic, kde se řeší hluk, odpadky, bezpečnost nebo doprava. Z domů, ve kterých lidé chtějí jednoduše normálně bydlet a žít.
Jsme rezidenti z Prahy 1.
Nechceme, aby o Praze 1 rozhodoval pouze pohled člověka, který ji vnímá jako turistickou destinaci, investici nebo místo pro podnikání. Rozhodování o městě musí vycházet také – a především – z toho, jak se v něm žije lidem, kteří zde mají svůj skutečný každodenní život. To není boj proti návštěvníkům. Je to obrana rovnováhy. Protože pokud z centra postupně zmizí rodiny, děti, senioři, běžné služby a lidé, kteří tu bydlí a žijí, může sice dál vypadat krásně. Ale přestane být skutečným domovem.
CO PRO NÁS ZNAMENÁ BÝT REZIDENTEM?
Rezident není jen údaj v občanském průkazu. Je to člověk, který má k místu vztah. Člověk, který ráno otevře okno a večer ho zase zavře. Člověk, který chce, aby jeho dítě mohlo chodit bezpečně do školy. Aby měl kam jít pro běžný nákup. Aby si měl kde sednout. Aby se mohl vyspat. Aby jeho dům, ulice a náměstí nebyly jen kulisou pro někoho jiného. Proto chceme město pro lidi, kteří v něm bydlí a žijí – a zároveň otevřené všem, kteří ho navštěvují. Jedno nemusí vylučovat druhé.
PROČ REZIDENTI?
Protože nechceme politiku, která končí větou: „To nejde.“
Chceme politiku, která se zeptá: „Co pro to můžeme udělat?“
Někdy bude odpověď složitá. Někdy budeme potřebovat magistrát a proto na něj letos kandidujeme pod číslem 19. Někdy stát. Někdy změnu pravidel. Někdy dlouhé vyjednávání. Někdy více let práce. Ale problém nezmizí jen proto, že je složitý.
A právě proto jsme vznikli.
MĚSTO, KDE BYDLÍME. MÍSTO, KTERÉ MÁME RÁDI. ZA NÁŠ DOMOV MUSÍME BOJOVAT.
REZIDENTI 1
TADY BYDLÍME. TADY ŽIJEME. TADY JSME DOMA.
MARTIN MOTL
ZASTUPITEL, KTERÝ SE NEBOJÍ JÍT PROTI PROUDU
Martin Motl je náš lídr kandidátky, předsedou občanského hnutí a je zastupitelem Prahy 1, předseda Výboru pro participaci, participativní rozpočet a veřejný prostor a předseda Komise obchodu a služeb.
Za poslední čtyři roky po něm ale nezůstaly jen funkce. Především konkrétní témata, která otevřel, návrhy, které předložil, a věci, které se podařilo změnit.
Prosadil historicky první občanský a školní participativní rozpočet Prahy 1 a vytvořil systém, v němž mohou o části veřejných peněz rozhodovat obyvatelé i děti. Participativní rozpočet se následně stal opakovaným nástrojem městské části.
Současně se dlouhodobě věnoval tomu, co rezidenti cítí každý den: hluku, turistické zátěži, krátkodobému ubytování, veřejnému prostoru a občanské vybavenosti.
NEBÁL SE OTEVŘÍT ANI PROBLÉM VLASTNÍ KOALICE
Nejvýrazněji se jeho přístup ukázal u Nemocnice Na Františku. Přestože byl součástí koalice, otevřel otázky odpovědnosti zřizovatele, požadoval vyjasnění situace a následně podporoval nezávislé prověření. Externí forenzní audit v roce 2026 pak skutečně popsal systémová zjištění týkající se například evidence pracovní doby, pracovněprávních procesů, vnitřního oznamovacího systému, evidence zdravotnického materiálu, prevence nevhodného jednání a vnitřní kontroly.
Pro Motla je právě tohle podstatné: koalice není důvod mlčet. Když má zastupitel pochybnosti o fungování veřejné instituce, má je otevřít a žádat vysvětlení, i když to není pohodlné.
KLID PRO LIDI, KTEŘÍ TADY BYDLÍ
Motl dlouhodobě prosazuje tvrdší a měřitelná pravidla pro hluk z veřejných akcí. U velkých festivalů se pod jeho vedením nastavovala pravidla pro hlukové limitery, umístění pódií a další podmínky. U United Islands Praha 1 následně zaznamenala překračování hlukových limitů a další porušení smluvních podmínek a pořadateli uložila pokutu 250 000 Kč.
Řešil také hudební produkce na Občanské plovárně, podmínky veřejných akcí na Kampě a Střeleckém ostrově a připomínkoval připravovanou pražskou vyhlášku k veřejným kulturním produkcím. Praha 1 v jeho podkladech navrhovala například časové limity hudební produkce, maximální délku akce a vhodné umístění pódií mimo obytné domy.
Jako předseda KOOS prosazoval také pravidla pro obecní předzahrádky tak, aby respektovaly okolní obyvatele, včetně podmínek pro hudební produkci a denní sklizení zahrádek.
NENECHAL CENTRUM PŘIJÍT O BĚŽNÉ OBCHODY A SLUŽBY
Motl se dlouhodobě zabýval obecními nebytovými prostory a tím, jaké provozy v nich fungují.
Stál u řešení problémových provozů a za zachování či pokračování místní občanské vybavenosti se zasazoval například u Dobré Šatlavy, řeznictví Kosina, Jizerských pekáren, NoStress Bakery nebo prodejny Barvy–Laky ve Zlatnické. U některých provozoven šlo o řešení dlouhodobě problematických nájmů a tzv. turistických pastí v obecních prostorách.
Stejný přístup uplatňoval u pošt. Podílel se na zachování poštovních služeb v Rybné ulici a na Malé Straně a stál za otevřením nové pobočky České pošty na Malostranském náměstí.
Na Malé Straně se snažil hledat také řešení pro zachování dostupného prodeje potravin po změně provozovatele, včetně jednání o alternativě s širším sortimentem; tento návrh však tehdy potřebnou podporu nezískal.
KDYŽ NĚCO NEFUNGUJE, VRACÍ SE K TOMU ZNOVU
Od veřejného prostoru přes lavičky, stromy, mlžítka a hřiště až po konkrétní problém v jedné ulici.
Od prvního participativního rozpočtu přes ochranu občanské vybavenosti až po hluk z koncertů a nočního provozu.
A v roce 2026 také k výsledku místního referenda o hluku: Martin Motl připravil a předložil zastupitelstvu návrh, který se zabývá konkrétní realizací výsledku referenda a hudební produkcí na lodích na Vltavě. V referendu přitom pro regulaci nadměrného hluku z elektronicky zesilovaných venkovních produkcí hlasovalo 6 656 občanů, tedy 70,21 %.
MARTIN MOTL NENÍ POLITIK JEDNÉ FUNKCE
Jeho práce stojí na jednoduchém principu: Problém pojmenovat. Otevřít ho. Připravit řešení. Prosadit rozhodnutí. A kontrolovat výsledek.
Proto se o něm říká, že je tak trochu REBEL. Ne jako člověk, který všechno odmítá. Ale jako zastupitel, který je připravený říct NE, když je potřeba hájit zájem lidí, kteří v Praze 1 skutečně bydlí a žijí.
I když je přitom součástí koalice.
MÍNĚ VÝMLUV. VÍCE PRÁCE.
ROZHODNOUT. VYMÁHAT. DOKONČIT.
NÁŠ ÚČET 2022–2026
ČTYŘI ROKY PRÁCE. NE JEN SLOVA.
Uplynulé volební období pro nás není minulost, kterou bychom chtěli schovat do volebního letáku. Je to účet. A také odpověď na jednoduchou otázku: Můžete nám věřit, že to, co dnes slibujeme, budeme zítra opravdu dělat?
Nechceme si přivlastňovat všechno, co se na Praze 1 za poslední čtyři roky podařilo. Radnice je týmová práce. Některé věci jsme prosadili, na jiných jsme se podíleli a u dalších jsme na jejich řešení dlouhodobě tlačili. Ale jsou výsledky, pod kterými jsme ochotni se podepsat. Protože pro nás politika není soutěž o to, kdo si připíše nejvíce zásluh. Důležité je, co po nás zůstane.
POPRVÉ: OBČANÉ A DĚTI DOSTALI MOŽNOST ROZHODOVAT
Prosadili jsme historicky první občanský participativní rozpočet Prahy 1.
Obyvatelé mohli sami navrhovat projekty a následně hlasovat o tom, co se v jejich okolí skutečně změní. V prvním ročníku bylo předloženo 37 návrhů a občané následně vybrali sedm projektů k realizaci.
A nezůstali jsme jen u dospělých. Prosadili jsme také historicky první školní participativní rozpočet, ve kterém děti samy navrhují, o čem chtějí ve své škole rozhodovat.
Projekt se osvědčil natolik, že pokračuje a prostředky pro školy byly následně navýšeny až na 1 milion korun – 200 tisíc pro každou z pěti základních škol.
Tohle pro nás není hra na participaci. Je to jednoduchý princip:
KDO TADY BYDLÍ A ŽIJE, MÁ MÍT MOŽNOST MLUVIT DO TOHO, JAK JEHO MĚSTO VYPADÁ.
DĚTI A RODINY PATŘÍ DO CENTRA
Praha 1 nemůže být městem pouze pro dospělé návštěvníky. Chceme, aby tu mohly vyrůstat děti a žít rodiny. Proto jsme podporovali sportování dětí, školní projekty, bezpečnější okolí škol, veřejný prostor pro děti i další opatření, která pomáhají rodinám zůstat v centru. A děti pro nás nejsou jen kapitola volebního programu.
I v kampani jsme se rozhodli utrácet peníze jinak.
Místo části klasické předvolební reklamy jsme vyrazili mezi děti a rodiny – na hřiště a před školy a školky s drobnými dárky pro radost, s knížkami a balonky. Protože chceme politiku, která není jen o plakátech.
Děti jsou budoucnost Prahy 1. A jejich místo je tady.
ŠKOLY: NEJDE JEN O BUDOVY
Škola není jen nemovitost v majetku městské části. Je to místo, kde Praha 1 vychovává svou budoucnost. Proto jsme se věnovali nejen školnímu participativnímu rozpočtu, ale také konkrétním problémům škol, jejich prostředí, bezpečnosti a vybavení. Chceme pokračovat v postupné obnově školských objektů a v jejich modernizaci. A hlavně chceme, aby rodiče při problému nemuseli znovu a znovu slyšet:
„To nejde.“ Chceme slyšet: „Pojďme zjistit, co s tím můžeme udělat.“
BĚŽNÝ ŽIVOT NENÍ NADSTANDARD
Co potřebuje člověk, který v centru skutečně bydlí? Ne další turistickou atrakci. Potřebuje si koupit chleba. Ovoce. Zeleninu. Maso. Vyzvednout zásilku. Poslat dopis. Vyřídit běžnou věc.
Proto jsme se věnovali také občanské vybavenosti a běžným obchodům a službám.
Pomáhali jsme hledat řešení pro zachování poštovních služeb. Výsledkem jednání byla mimo jiné nová pobočka České pošty na Malostranském náměstí 22. Martin Motl se na jednáních s Českou poštou podílel jako zastupitel MČ Praha 1 a jako předseda Komise pro obchod a služby. Podporovali jsme také zachování mnoha místních obchodů a služeb a komunitního života. Protože když z centra zmizí všechno, co potřebuje rezident, zůstane sice krásná turistická kulisa. Ale domov začne mizet.
DOBRÁ ŠATLAVA A ŽIVÉ SOUSEDSTVÍ
Praha 1 má být živá. Ale živé město neznamená pouze turistický provoz a velké komerční akce. Patří sem také sousedé, spolky, hudba, výstavy, besedy, komunitní život a místa, kde se lidé skutečně potkávají. Jedním z příkladů je Dobrá Šatlava na Uhelném trhu, která dnes funguje jako komunitní spolek s koncerty, výstavami, besedami a dalšími sousedskými aktivitami. Taková místa chceme v centru chránit. Protože Praha 1 nemá být jen místem, kam lidé přijíždějí. Má být místem, kde se lidé znají.
VEŘEJNÝ PROSTOR PRO KAŽDODENNÍ ŽIVOT
Strom. Lavička. Pítko. Mlžítko.Hřiště, Sportoviště. Místo, kde si dítě může hrát a senior si může odpočinout. Na první pohled malé věci. e skutečnosti přesně ty věci, které rozhodují o tom, jestli je město příjemné pro každodenní život. Proto jsme prosazovali konkrétní změny ve veřejném prostoru a podporovali více zeleně, péči o stromy, pítka, mlžítka, hřiště i další prvky, které lidem slouží každý den. A nebyli jsme jen u jednacího stolu. Do sázení stromů jsme se pustili i vlastníma rukama. Protože veřejný prostor není powerpointová prezentace. Je to místo, kterým každý den procházíme.
KULTURA ANO. ALE NE NA ÚKOR DOMOVA.
Praha 1 je kulturním srdcem Prahy. A chceme, aby jím zůstala. Podporovali jsme kulturní a komunitní projekty, galerie, sousedská setkávání i další aktivity, které dávají centru skutečný život. Zároveň ale říkáme, že kultura a klid rezidentů se nemusejí vylučovat. Centrum může být živé. A jeho obyvatelé mohou v noci spát. To není rozpor. To je úkol dobré radnice.
POMOC LIDEM, KTEŘÍ JI POTŘEBUJÍ
Praha 1 nesmí být bohatou kulisou, která nevidí lidi, kteří se dostali do těžké životní situace. Podporovali jsme sociální projekty a podařilo se prosadit také historicky první spolupráci Prahy 1 s Potravinovou bankou. Pomoc musí být dostupná lidem, kteří ji potřebují – seniorům, samoživitelům a samoživitelkám i dalším obyvatelům, kteří se dostanou do situace, kdy sami nezvládnou všechno.
Protože: MĚSTO NENÍ JEN DLAŽBA, FASÁDY A TURISTICKÉ TRASY. MĚSTO JSOU LIDÉ.
NEZAMETLI JSME POD KOBEREC ANI NEPŘÍJEMNÁ TÉMATA
Za důležitou součást našeho účtu považujeme také věci, které nejsou na první pohled vidět. Kontrolu. Opozici vůči vlastnímu koaličnímu okolí, když je to potřeba. Otevírání problémů, o kterých se jiným nechce mluvit. A také Nemocnici Na Františku, kde jsme upozorňovali na problémy a požadovali jejich prověření, přestože jsme byli součástí koalice. Pro nás je to součást odpovědnosti zastupitele.
Nejsme v zastupitelstvu MČ Praha 1 proto, abychom byli vždy pohodlní. Jsme tam proto, abychom byli užiteční.
REFERENDUM NENÍ TEČKA. JE TO ZAČÁTEK PRÁCE.
V říjnu 2025 lidé v místním referendu rozhodovali také o otázce týkající se regulace nadměrného hluku z elektronicky zesilovaných venkovních produkcí. Pro ANO hlasovalo u této otázky 6 656 lidí, tedy 70,21 % hlasujících u dané otázky. Pro nás tím referendum neskončilo. Právě naopak. Ukázalo, že lidé chtějí, aby se problém řešil. A pak přichází ta těžší část: co s tím udělá radnice? Proto jsme se zabývali také tím, jak výsledek referenda převést do konkrétních kroků a jak jednat s institucemi, jejichž kompetence přesahují Prahu 1. Protože obyvatel nepotřebuje slyšet, kdo má jakou kompetenci. Potřebuje vědět: Kdo to začne řešit?
NÁŠ ÚČET JE JEDNODUCHÝ
Za čtyři roky jsme nevyřešili všechno. A kdo tvrdí opak, slibuje něco, čemu se nedá věřit. Ale ukázali jsme, že i v historickém centru lze věci měnit. Že občané mohou dostat možnost rozhodovat. Že děti mohou rozhodovat o své škole. Že má smysl bojovat za běžné služby. Že veřejný prostor není jen kulisa. Že kultura může žít společně s rezidenty. Že pomoc má patřit mezi povinnosti města. A že zastupitel se nemusí bát otevřít ani problém, který je nepříjemný pro vlastní koalici.
TO JE NÁŠ ÚČET 2022–2026. Nechceme po vás, abyste nám věřili jen podle slibů. Podívejte se, co jsme za sebou nechali. A potom rozhodněte, jestli nám chcete dát důvěru pro další čtyři roky.
ROZHODNOUT. VYMÁHAT. DOKONČIT.
PRAHA 1 PRO REZIDENTY. JSME TADY DOMA.
KDO JSME
REZIDENTI začali jako občanská iniciativa Sousedé SOBĚ. V roce 2018 jsme si vytvořili prostor, kde spolu mohli lidé z Prahy 1 mluvit o tom, co je skutečně trápí.
Postupně jsme pochopili jednu věc:
Nestačí si stěžovat. Nestačí mít pravdu. A nestačí něco napsat na sociální sítě.
Pokud chcete něco změnit, musíte se o to poprat. Musíte jednat, přesvědčovat, hledat řešení, kontrolovat úřad a někdy také říct NE – i lidem, se kterými jste ještě včera seděli u jednoho stolu.
V roce 2021 jsme proto převzali vlastní politickou odpovědnost a vznikli REZIDENTI 1. V roce 2022 jsme dostali důvěru voličů a vstoupili do zastupitelstva Prahy 1.
Od té doby jsme zjistili, že politika může být mnohem méně o funkcích a mnohem více o práci.
ROZHODNOUT. VYMÁHAT. DOKONČIT.
To je náš způsob práce.
NEJSME LIDÉ, KTEŘÍ SE DO PRAHY 1 PŘIJEDOU PODÍVAT
Praha 1 je zvláštní místo. Každý ji zná, ale jen část lidí ji skutečně zná jako svůj domov.
My ji známe z běžného života. Z ranní cesty do školy. Z fronty u lékaře. Z hledání parkování. Z večerního návratu domů. Z jednání na radnici. Z ulic, kde se řeší hluk, odpadky, bezpečnost nebo doprava. Z domů, jejichž obyvatelé chtějí jednoduše normálně žít.
Jsme rezidenti. Ne návštěvníci Prahy 1.
A právě proto chceme, aby o jejím směřování nerozhodoval pouze pohled těch, kteří se na centrum dívají jako na turistickou destinaci, investici nebo místo pro podnikání. Rozhodování o městě musí vycházet především z toho, jak se v něm žije lidem, kteří zde mají svůj každodenní život. Nechceme nikoho vyhánět. Chceme, aby tu měli své místo všichni – ale aby v centru nezmizeli ti, kteří tu žijí.
MARTIN MOTL – LÍDR NAŠÍ KANDIDÁTKY, KTERÝ SE NEBOJÍ JÍT PROTI PROUDU
Martin Motl je jedním z lidí, kteří stáli u zrodu REZIDENTŮ.
Do politiky nešel proto, aby měl další funkci.
Šel do ní proto, že některé věci podle něj nebyly v pořádku – a nestačilo o nich jen mluvit.
Za poslední čtyři roky působil jako uvolněný zastupitel Prahy 1, předseda Výboru pro participaci a předseda KOOS. Věnoval se veřejnému prostoru, participaci občanů, městskému majetku, každodenním službám i problémům, které obyvatelé řeší každý den.
Prosadil zavedení historicky prvního občanského a školního participativního rozpočtu Prahy 1, díky kterému mohou o části veřejných peněz přímo rozhodovat občané a děti.
Ale Martin Motl je známý ještě něčím jiným.
NEBOJÍ SE OTEVŘÍT TÉMA, KTERÉ BY JINÍ RADĚJI ZAMETLI POD KOBEREC.
A platí to i tehdy, když se problém týká lidí, se kterými je ve stejné koalici.
Ukázal to například v případě Nemocnice Na Františku. Jako zastupitel a představitel zřizovatele upozorňoval na problémy a pochybnosti, které považoval za nutné prověřit, přestože tím šel proti části vlastního politického okolí.
Nebylo to pohodlné.
Ale právě od zastupitele podle něj občané nemají očekávat pohodlí. Mají očekávat, že bude kontrolovat věci, za které nese město odpovědnost.
A když se později objeví další zjištění nebo audit, není důvod říkat: „My jsme nic neviděli.“
Je lepší problém otevřít včas než ho vysvětlovat až poté, co přeroste přes hlavu.
REBEL, KTERÝ SE NEBOJÍ ŘÍCT NE
Proč se Martinovi Motlovi říká rebel? Ne proto, že by chtěl všechno bourat. Rebel pro nás znamená člověka, který se nebojí jít proti proudu, když má za to, že je to správné pro lidi, které zastupuje. Někdy je jednodušší mlčet. Někdy je jednodušší říct, že problém patří někomu jinému. Někdy je jednodušší schovat se za koaliční dohodu. A někdy je jednodušší říct: „S tím nic neuděláme.“
My takovou politiku dělat nechceme.
Když je potřeba jednat, budeme jednat. Když je potřeba tlačit na magistrát, budeme tlačit. Když je potřeba kontrolovat vlastní úřad, budeme kontrolovat. A když bude potřeba říct NE i vlastnímu koaličnímu partnerovi, řekneme ho. Protože loajalita k Praze 1 musí být větší než loajalita k jakékoli koalici.
HLUK? NEŘEKLI JSME „TO NEJDE“
Jedním z příkladů je boj za klidnější Prahu 1. Hluk z akcí, lodí nebo provozů není pro člověka, který přijede na pár hodin, stejný problém jako pro člověka, který pod ním nebo vedle něj žije celý rok.
Proto jsme se tématu věnovali dlouhodobě. Prosazovali jsme měření, kontrolu a konkrétní kroky místo pouhého konstatování, že „centrum je přece živé“.
Ano, centrum má žít. Ale jeho obyvatelé musí mít možnost žít také.
A když občané v referendu řekli svůj názor, nebrali jsme ho jako kus papíru, který po volbách založíme do šanonu. Výsledek má vést k práci.
Rozhodnout. Vymáhat. Dokončit.
A CO DÁL?
Čtyři roky jsou dost dlouhé na to, aby člověk ukázal, jestli umí pracovat. Ale zároveň příliš krátké na to, aby se Praha 1 změnila přes noc. My nechceme po čtyřech letech začínat znovu. Chceme pokračovat v práci, kterou jsme začali. Chceme dokončit věci, které zůstaly rozpracované. Chceme řešit bydlení, hluk, veřejný prostor, dopravu, parkování, školy, děti, seniory, zeleň, městský majetek, služby i bezpečnost. A především chceme, aby se Praha 1 přestala dělit na „to nejde“ a „to nejde, protože to dělá někdo jiný“.
POKUD BUDEME MÍT STAROSTU…
Pak nebudeme mít další výmluvu. Budeme mít odpovědnost. Starosta REZIDENTŮ nebude slibovat, že všechno vyřeší jedním podpisem. Bude ale každý den zjišťovat, co může Praha 1 udělat sama, co musí vyjednat s magistrátem a kde musí na stát nebo jiné instituce zatlačit. A když něco nebude v kompetenci Prahy 1? Nebudeme tím končit větu. Začneme tím hledat cestu. Chceme radnici, která je aktivní, ne pasivní. Radnici, která občanovi neřekne jen: „To není naše kompetence.“ Ale dodá: „Není to naše kompetence. Ale zjistíme, kdo ji má – a budeme po něm chtít řešení.“ Protože obyvatel Prahy 1 nepotřebuje vědět, který úřad má jaký paragraf. Potřebuje, aby jeho problém někdo vyřešil.
NECHCEME PRAHU 1 OVLÁDAT. CHCEME JI SPRAVOVAT.
To je možná největší rozdíl mezi námi a klasickou politikou. Nechceme ovládat radnici. Chceme ji spravovat. Pro lidi, kteří tady bydlí a žijí. Pro rodiny. Pro seniory. Pro děti. Pro živnostníky. Pro vlastníky i nájemníky.
Pro všechny, kteří mají Prahu 1 jako svůj domov.
Praha 1 není majetkem žádné politické strany.
A není ani majetkem turistického průmyslu, developerů, jednotlivých podnikatelů nebo kohokoli jiného. Je to veřejný prostor, o který se máme starat společně.
PRAHA JE JEN JEDNA – PRAHA 1 PRO REZIDENTY – JSME TADY DOMA
Chceme centrum, kde se dá bydlet, žít a pracovat. Kde se dá férově a předvídatelně podnikat. Kde se dá chodit za opravdovou kulturou. Kde se dá přijet na návštěvu. Ale hlavně: Kde se dá bydlet a žít.
Chceme, aby dítě mohlo vyrůstat v centru Prahy a jednou říct: „Tady jsem doma.“
A aby to samé mohli říct i jeho rodiče a prarodiče.
Proto jsme REZIDENTI. Proto jsme šli do politiky. A proto chceme pokračovat.
ROZHODNOUT. VYMÁHAT. DOKONČIT.